Dědeček
Při pohledu na něj srdce usedalo. Drobounký čínský stařík, zachumlaný do nevzhledné vesty; jaký zvrat osudu ho zavál sem do pražského metra, když měl stárnout ve starém městě Šanghaje či Jün-nanu? Ano, usmála jsem se na něj, z lítosti.
V tu chvíli stál stopu ode mne:
„Ty cheská! Máš manžel?“
A ten příběh je pravdivý. Akorát to nebylo v pražském metru a nebyl to Číňan, ale Angličan…
Kuš!
hezké, jemné, nečekané 🙂