Názvy jsou vždy bez kofeinu
Zastav čas, jako pambů, vim že to umíš, žadoní, s kůží provoněnou sladkým potem. Spíš slova vydechuje než je vyslovuje. Přimhouřím oči. Naplivat smrti do ksichtu. Teď. Kontinuum se sype jak kafe do džezvy jejího klína. Zpěnit čas, špetku bezčasí, přivonět věčnosti, servírovat život. Jsme nádoby z nichž upíjí bohové.
Naplivat smrti do ksichtu!