Příběhy Nemodlína z Bezvěrova

O pankáčovi a smutku

11. 12. 2009 Nemo Žádné komentáře

Rozlítostněná Dentistka natahovala.
„Co se stalo?“ ptal se Nemodlín.
Jen zavrtěla hlavou.
„No tak mi to řekni.“
„Mně je smutno.“
„Proč?“
„Protože tam venku sedí děsně smutnej pankáč a není na světě nic smutnějšího než smutnej pankáč, protože pankáč má bejt buď vožralej, nebo se má radovat.“
Nemodlín tiše vzlykl.