Naděje v chladu
Kráčela domů s nákupem. Bylo kluzko, zima. Věděla, že musí ještě dnes stihnout termín závěrky. Tolik povinností, nevěděla, co dříve. Míjela podloubí, kde stanul muž s igelitkou. „Nemračte se, paninko, usmívejte se!“, zvolal. Ze špinavého svrchníku na ni koukaly veselé oči. „A co mám říci já?“, řekl bez náznaku ironie.
:)))
… tohle je hodně hořký.
Pohled z jiné roviny.
Pozor na: na ní – na ni
Čtvrtý pád opraven. Šťouro.
Dík.
Taky tak.
,-)