Relativní pohoda
„…krát cé na druhou, blbče,“ zamumlala. Jehlice v klíně jí divoce zacvakaly.
„Co jsi říkala, drahá?“ vzhlédl.
Neodpověděla.
Vrátil se ke svým výpočtům. „Já na to přijdu,“ opakoval: „É je rovno m… ale nikoliv!“
Slyšel frenetické cvakání pletacích jehlic.
„Myslíš, že by to mohlo být cé na druhou?“
Usmála se.
Říká se to o ní. Prý to všechno spískala ona, on to jen podepsal…