Den na konci léta
Po tváři se jí koulela slza.
Setřel ji bříškem ukazováčku. „Nebreč.“
„Přijedeš?“
„Určitě.“
„Lžeš,“ vzlykla. „Takovou holku máš v každým městě…“
„Dám ti číslo.“
„Miluju tě,“ usmála se.
Tužka klouzala po papíru. Věděl, že zavolá až zítra. Všechny volaly až druhý den. Až uslyší „volané číslo neexistuje“, bude už daleko.
Za chvíli už budu v dáli,
za chvíli mi bude fajn
o tvý lásce, která pálí
nebudu mít ani šajn.
Jo jo, každý den končí někde léto…