Děs v Tescu
Najednou je všechno trochu jiné: zářivky poblikávají, zmizeli mumlající důchodci i ta nemožná ochranka. Přepadla mě iracionální hrůza.
Postava se ke mně blíží uličkou mezi konzervami a kečupy. V nákupním vozíku má totéž co já: tlačenku, lančmít – jen lahváčů víc. Pohlédnu jí do tváře: vidím sebe, staršího o dvacet let…
Spisovatelka, překladatelka
Neuvěřitelné, jak se v padesáti slovech může skrývat celý román! Díky, tenhle mě opravdu poděsil…
Jéje, úplně se červenám… merci…
Tipuju, že za dvacet let už po Tescu nebude ni památky ,-))
(a místo lahváčů budem mít asi plastáče…)…