„Tohle je kouzelné jablko“, prohlásil.
Nevěřícně se dívala na svraskalé padavče uprostřed stolu.
„Přinese štěstí člověku, kterého ten, kdo jablko sní, opravdu miluje“, dodal.
„Miluješ mne přece,“ zasmála se „tak na co ještě čekáš? Proč jsi ho už dávno nesnědl?“
„Vidíš,“ řekl zamyšleně „to jsem ještě před chvílí sám nevěděl.“
alkohol (36) automobil (30) babička (29) bolest (26) cesta (61) doktor (33) děda (39) děti (78) hospoda (28) jídlo (42) konec (58) láska (46) manžel (25) muž (34) město (26) nebezpečí (29) noc (37) omyl (27) otec (28) oči (33) peníze (31) pes (28) práce (37) překvapení (64) rozhodnutí (33) rozhovor (59) setkání (29) strach (27) tma (27) tušení (37) vzpomínka (33) záporná postava (35) řešení (25) žena (72) život (26)
Moc pěkný. To jsou paradoxy, co? na chvilku mě to rozpřemýšlelo, ale pak jsem pochopil a dávám palec vzhůru 🙂
Mirek Sebera 🙂 díky 🙂
ke skutečnému „prozření“ někdy stačí málo…:-)
ale to „prozření“ jen zřídka kdy přinese štěstí 🙂
Položil před svou ženu jablko poznání a vysvětlil jí, jak funguje.
Bleskově po jablku sáhla. Jejich ruce se srazily. Chvilku se přetahovali.
Usmála se „Rozkrojíme ho a dáme si každý půlku?“
Seděli přituleni k sobě, každý jedl svou půlku.
On přitom myslel na svou sekretářku, ona na svého učitele aerobiku.
Tomáš Veselý 🙂
Leda tak, to by ale bylo štěstí bez poznání:-)
🙂 velká pravda