Nejlepší řízek
Výběrové řízení na nového hradního kuchaře. Úkol je snadný, vídeňský řízek. Přichází vůdce. Belhá se o holi s hlavou mírně na stranu. Dlouhé minuty se se škodolibým úsměvem těší z nervozity šéfkuchařů. Konečně se se zalíbením zastaví u jednoho stolu. Je rozhodnuto! Vyhrála sekaná, kterou mu o víkendu upekla dcera.
dále...
Jako břitva
Přinesl papouška k veterináři: „Zklidněte ho!“ „Cože? Proč?“ „Dělá si co chce.“ „To je u zvířete celkem normální.“ „Po nocích obvolává moje známé.“ „To je velice moudrý pták.“ „No, představte si, že vás v noci probudí telefon, na displeji moje jméno a ve sluchátku NAZDAAAAARRRRR“ „Nemůžete si vypnout ovládání hlasem?“
dále...
Ex offo
Tenhle případ bude zapeklitý. Judr Šálek se dozvěděl, kdy má přijít k soudu, ale s případem ho vůbec neseznámili. Ani jméno obžalovaného, ani z čeho je obviněn. Ale co, on se svými zkušenostmi vyseká kohokoli z čehokoli. Bude improvizovat. V soudní síni mu představili jakéhosi mladíčka jako jeho ex offo
dále...
O líném Honzovi
Honza měl v osudu zabití draka. Ale to on nevěděl a tak se jen válel na peci. „Sležeš z tý pece?“ hubovala ho matka. „Proč maminko, pracuju jako databázový specialista a veškeré nákupy taky objednám přes internet. Kam bych chodil?“ A tak drak přežil a sežral ještě spoustu krásných princezen.
dále...
Zima v Praze
Zmrzlá žába místo puku, pár bot jako branka a může se hrát. Kluci jezdí po Vltavě a hrají hokej jako v extralize. Nájezd, nahrávka a gól. „Sláva,“ jásá střelec a radostí skáče dva metry do vzduchu. Dopadne, led praská a hokejista mizí pod hladinou. „Sláva,“ jásají diváci, „jaro je tady!”
dále...
Láska bolí
Kovářka byla holka od rány. Mládek ji miloval a tuze se styděl. Vždycky, když jí přišel vyznat lásku, se nakonec vymluvil, koně na podkování nemaje, na bolavý zub. A kovářka trhala. Dnes mu vyrvala poslední. Už nebylo zbytí. “Miluhu vách,” zaskuhral. “Taky se mi líbíte, ale co s bezzubým chlapem?”
dále...
Malý stratég
Rozbil jsem sousedům okno. Míčem. Táta by to pochopil, ale macecha ho donutí, aby mne potrestal. Mohl bych se přiznat mámě, ale otčím by mě seřezal, že si vozím míč od něho k tátovi. Máma by mě nebránila, bojí se ho. Už vím, řeknu otčímovi, že to bylo tátovo okno!
dále...
Z kladenské hospody
Když jsem chodil do školky, přišel k nám jednou malíř. Koukal na nás na děti a pak mi povídá: „Pojď sem kluku.“ A pak mě maloval. Moc se mi to nelíbilo, ale stál jsem. Domaloval a pak to se slovy ALE HOVNO roztrhal. No ale co, maloval mě Karel Souček!
dále...
Počátek
Někdo řekl: „Už si vás tu necháme.“ Přepadl mne tísnivý pocit. Potřeboval jsem ven, nadechnout se, vidět slunce. Byl jsem v neskutečně těsné cele, úzké stěny jakoby pulzovaly a cosi mne táhlo ven nahoru. Nebo dolů? Ztratil jsem orientaci v prostoru. A tak jsem se předčasně narodil. Ve znamení klaustrofobýka.
dále...
Metromagie
Do vagónu metra nastoupil kouzelník. Ukončil nástup a výstup, dveře se zavřely a metro se rozjelo. Vlak na následující zastávce zastavil, tento vagón však nikoliv. Sám pokračoval dál. „Za to může on!“ zařval někdo. Kouzelník smekl a zvolal: „nezastavíme, dokud se všichni neusmějete.“ A tak ten vagón bloudí tunelem dodnes.
dále...
Nejnovější komentáře