Tichý nepřítel
Začíná to vždycky stejně: zhasne světlo. Pak je slyšet tichý zápas a šplouchání vody v odtoku. Ráno jeden vojín chybí; kavalec je ustlaný a ve vzduchu nasládlý zápach. Jako teď.
Mlaskne to jako holínka v blátě.
Krčím se v koutku pryčny, svírám kvér a hledím do tmy.
Hýbe se to.
Spisovatelka, překladatelka
Jako celek určitě jo.
Trochu jsem se zarazila u slova „vojín“… co takhle nechat překvápko až u toho „kvéru“?
A do velkejch telekorporací to chodí taky!
V tom případě si dám bacha, abych nepoužila slovo „specialista“, a překvapení propukne až u „cartridge“ ,-))
Já vám moc nerozumím 🙁
To je v pořádku, Zdeňku, děvčata jen využila tvou platformu, aby si mezi sebou vyřídila účty (anglicky „catfight“).
Tak příště bych prosil k věci (k textu). Jinak řeknu adminovi, aby vás smazal. Já jsem přísnej, ježišmarjá, jak já jsem přísnej!
No, a admin, ten má teprve kvér, žejo.
P.S.
Bylo to k věci. Příběh neměl být postavený na momentu překvapení, spíš na gradaci napětí. Proto jsem si dovolila autorce kritické poznámky pohrozit mnou vytvořeným stvořením. Howgh.