Domácká hospoda v cizím kraji. Sedíme, popíjíme, na kamarády doma vzpomínáme.
Najednou se od vedlejšího stolu otočí jeden řízek směrem k nám a nevěřícně vyhrkne: „Kdo že?“
Hlavně nezačít žádný rozhovor, a tak mávneme rukou: „Toho neznáš.“
„Co že? Bednář! Já tomu hajzlovi rozbiju hubu!“ zařval a vyřítil se ven.
alkohol (36) automobil (30) babička (29) bolest (26) cesta (61) doktor (33) děda (39) děti (78) hospoda (28) jídlo (42) konec (58) láska (46) manžel (25) muž (34) město (26) nebezpečí (29) noc (37) omyl (27) otec (28) oči (33) peníze (31) pes (28) práce (37) překvapení (64) rozhodnutí (33) rozhovor (59) setkání (29) strach (27) tma (27) tušení (37) vzpomínka (33) záporná postava (35) řešení (25) žena (72) život (26)
Skvěle. Nejspíš s panem Císařem chodíme do stejné hospody.
Že bych si nepamatoval hezkou holku? No, musím ale uznat, že někdy si nepamatuju ani tu hospodu.
Tak to je tutově stejná hospoda. Přesně tyhle fintičky přicházejí před půlnocí ke slovu. 🙂
A co na to Radek Cé? Nechá snad poslední slovo slabšímu pohlaví?!
Jo, slabší pohlaví. Já vím dobře co je strach.
Pobavení se dostavilo 🙂
Místo Radka začne do té hospody chodit Jan?
Kdepak, já musím být doma s kamarádem Bednářem. Furt ho někdo mlátí a on neví proč.
Dobře tak!