To je náhoda! Zrovna včera na ni vzpomínal.
Léta ji neviděl, a nyní se k němu přibližovala.
„Ahoj, jak se máš? Zavolej, já na tebe nemám číslo!“
Neodpovídala, jen se tajemně usmívala.
Najednou, jako by se od něj zase vzdalovala.
Chtěl ten okamžik zastavit, ale jezdicí schody neúprosně uháněly pryč.
alkohol (36) automobil (30) babička (29) bolest (26) cesta (61) doktor (33) děda (39) děti (78) hospoda (28) jídlo (42) konec (58) láska (46) manžel (25) muž (34) město (26) nebezpečí (29) noc (37) omyl (27) otec (28) oči (33) peníze (31) pes (28) práce (37) překvapení (64) rozhodnutí (33) rozhovor (59) setkání (29) strach (27) tma (27) tušení (37) vzpomínka (33) záporná postava (35) řešení (25) žena (72) život (26)
TEN PŘÍBĚH MI PŘIPOMÍNÁ SETKÁNÍ KTERÉ JSEM VSKUTKU PROŽILA. Bylo to v Bratislavě a já jsem s matkou a bratrem byla v obchodě TESCO-LAMAČ. Bylo to před pár lety. A vtom sem uviděla svého snoubence. Celý v černém, světlehnědý,moc krásný a s nakrátko ostříhanými černými vlasy a jeden mírně zvlněný krátký pramínek mu spadal do čela.Byla jsem dost udivená a tak podobně a nemohla jsem rozmrznout.
Achjé! Taková hloupost!
Prosím tě, napiš mi něco blíže o tom příběhu. Kdoví, snad jsem to byla já, hahah.
Napiš mi na tenhle e-mail: admaasakura@yahoo.com.Nejde o obtěžování..
Moc ti děkuji!
Hahaha, z Příběhů se stává Seznamka. 😀
P.S. Pokud chcete podobně reagovat na mé příběhy, tak vězte, že jsou všechny vymyšlené. 😀