Dárek
Nemohl se dočkat až bude doma. Zaparkoval, vzal tu velkou krabici a spěchal do kuchyně. Opatrně nadzvedl víko a posvátně začal vybalovat. Pomalu… Konečně se začaly rýsovat tvary a barvy.
Z blízka jej sledovaly dětské oči. Byly zvědavé a sršelo z nich napětí.
Hotovo!
A oči se rozzářily štěstím.
Plakal.
Od tatínka, pro tatínky 🙂