Dvacetčtyři mizerných hodin
Nejdřív jí holubi sežrali hrách. Pak přijel otec s ořechy. Našla v nich šaty; hezké, ale tak zmačkané -. Večer byl ples. Cestou zpátky ztratila botu. Domů dorazila pozdě, byl křik… Ráno si vybavila, že se včera malinko spustila. (Jenže s kým?) A teď někdo buší do dveří.
„Co ještě?!“
tak to je nejvíc
Jestli se najde ještě někdo, komu se to líbí, tak se pokusím zpracovat ještě jednu pohádku. Nebo dvě. Uvidíme.
Jo, to si piš, že líbí 😀
líbí!
Líbí
Komu se to líbí, ať sleduje rubriku Pohádkové epizody. Přibyde pár dalších kousků. Zítra vyjde jeden DĚSNEJ!
Souhlas s tím, co je mezi řádky.
Ano, vždycky je všechno jinak.
(A často se chce říct: naštěstí).
Pořád nejvíc