Hodný pán
Pán seděl v tramvaji na invalidním kolečkovém křesle. Otočil hlavu na zamračenou mladou paní s kočárkem, usmál se: „Zajeďte si sem přede mne, je tady v koutě místo.“ Paní chtěla říci: “ Málo místa. Přejedu vám nohy, otlačím kolena.“ Slova včas spolkla. Pán neměl nohy. Stále se usmíval, paní posléze také.
V přeplněné tramvaji to byla milá momentka (že se ani člověk bez noh nevzdá úsměvu a ochoty)