Při nastupování do autobusu řekl: Podzim.
Řidič neřekl nic, ani nevzhlédl. Jen vzal stokorunu a dal mu lístek.
Čekal, že mu vrátí nějaké drobné. Ale nevrátil.
Ani on neřekl nic. Jen pokrčil rameny a postoupil dál.
Autobus se rozjel.
Když se za dlouho zastavil, otevřel dveře do krajiny plné barev.
alkohol (36) automobil (30) babička (29) bolest (26) cesta (61) doktor (33) děda (39) děti (78) hospoda (28) jídlo (42) konec (58) láska (46) muž (34) město (26) nebezpečí (29) noc (37) omyl (27) otec (28) oči (33) peníze (31) pes (28) práce (37) překvapení (63) rozhodnutí (33) rozhovor (59) setkání (29) strach (27) tma (27) tušení (37) voda (25) vzpomínka (33) záporná postava (35) řešení (25) žena (71) život (26)
Jé, to je jak Dveře do léta, ale jinak.
Tak jsem se nechal zlákat popisem na Databázi knih: „Byl jednou jeden kocour a ten neměl rád déšť…“ Celý dojatý, že si počtu o kocourkovi, jsem si Dveře půjčil – a ono to bylo o chlápkovi, který měl podezřelý vztah s nezletilou osobou! Ale jinak dobré čtení, dík za tip.
Dveře do léta jsou krásný a neprávem pozapomenutý román. Dokonce bych řekla, že to nejlepší od Heinleina.