Píseň

Otevřel jsem okno, abych si zapálil. Dovnitř však znenadání vlétlo hejno holubů. Posrali všechno, snědli všechno.

Když jsem se je snažil vyhnat, létali všude víříce peří a roztoče. Lepší bylo nedělat nic. Sedl jsem si na zem mezi hovínka. Lezli po mně, jako bych nebyl. Pak jeden promluvil: “Krchoov, krchoov.”