„Tati, jaký je tvoje nejoblíbenější zvířátko?“

Držela mě za ruku.

V druhé jsem svíral špulku.

„Ty!“

„Ale dyť přece já jsem tvůj poklad!“ namítla.

Její ruka mi naráz vyklouzla z dlaně. Trhlo to, jak mě drak táhl vzhůru. Už jsem ani nepoznával její blonďatou hlavičku mezi černými tečkami na trávníku.