Něžná

Skláněl se k ní a musel se přemáhat, aby se příliš nerozněžnil. Přitiskl si ji na prsa. Byla tak křehká, jak nevinně přivírala oči.

„Chtěl jsem tě zeptat, kotě -“

Nakrčila svůj roztomilý čumáček.

„…ty jseš taková kost a přitom taková…“

„Já vim, zlato. Hele, nešlápnuls náhodou někde do hovna?“