Věnováno zvířatům

„Ta je ale jemná!“ Pohladila kůži svého nového kabátku. „Kde jsi ho sehnal?“

Usmál se. „Na jeden padne padesát jejich mláďat. Tyhle byly z mého posledního lovu.“

Jejich chapadla se propletla v milostném objetí.

Sedmdesát světelných let od nich upíralo lidstvo v němé hrůze zrak k obloze.