Deset malých černoušků
Nákupní taška se pod sedačku karlínského divadla skoro nevejde. Sehnat banány je terno.
„To není pohádka, ty černoušci?“ rozčiluje se máma.
Na jevišti právě umírá rukou vraha Marie Rosůlková.
„Kravina, chceš řízek?“
Pětiletá El nevnímá. Tváře jí hoří okouzlením.
Máma ukusuje řízek: „Aspoň že máme banány a JZD zaplatilo cestu.“
Dobré, jako vůbec celá El…
Vtipné. Drásavé. Dojemné. Bravo.
Rok 1976.
Moc dobré. Jako ročníku 1969 mě těch 50 slov doslova prohnulo do minulosti.
Moc děkuju, jsem ráda, že se aspoň trochu tahle série líbí.