Dokonale šťastná
Tělem jí prostupovalo úžasné teplo. Konečky prstů, pažemi, srdcem, až ji celou zaplavilo.
Slast, jakou dosud nepoznala.
Rozplývala se v ní.
„Ustupte!“
Tma. Zima.
„Nic! Znovu! Ustupte!“
Černočerná děsivá temnota.
„Sakra! Skoro naběhla. Znovu!“
Její tělo se prudce vzepjalo.
Celá se rozzářila tolik vytouženou rozkoší.
„Konec defibrilací, exitus v 15.45.“
Jo, dobrý!!! Takhle nějak…
To je něco pro tebe Anno, viď?
No však. Klidně bych dala i 15.42…