„Josífku! Josefe! Pojď k noze, no honem! Jožko! Zase proháníš kachny?“ Hartusím, ale jen tak na oko. Vždyť kdo by se na toho milého chlupáče zlobil. Přiběhne, šťastně zavrtí zadečkem, otře mi o bok kus pavučiny, ale nepostojí. Všech jeho osm nohou už ho zase nese k rybníku a kachnám.