Oblíbený spolužák
„Miluju Tomáše.“
„Já taky miluju Tomáše.“
„Kdo ještě miluje Tomáše?“ ptám se čtvrťáků z Prahy, jelikož mluvíme o lásce. Zvedne se několik holčičích ruček a dvě klučičí. „Vy taky?“ podivím se a ptám se, co na spolužákovi Tomášovi milují.
Holky: „Je krásnej. Je blonďák.“
Kluci: „Vejde se celej do skříňky.“
roztomile pobavilo – jak říkáme my anglisti: „this made my day!“
doufám, že je to jen první příběh z mnoha 🙂
Tak tenhle se mi líbil, až do chvíle, kdy mi kolegyně – matka školního dítěte, objasnila, jak to asi autor myslel.
Já se totiž domnívala, že Tomáš je zkrátka šprýmař a z hecu dovede vejít do skříňky na oblečení (jako např. Joey v Přátelích). Kolegyně mě vyvedla z omylu. Tomáš je oblíben mezi kluky, protože ho lze šikanovat tak, že ho zaženou do skříňky. :(. Svět desetiletých dětí je taky pěkně krutý.
Já bych neřekl, že šlo o šikanu. To by se tím nechlubili veřejně, před cizím člověkem (a nejspíš i učitelkou). Nebo ano? Možná ano.
Každopádně mě závěr příběhu rozesmál a baví mě pořád. Hlasuji pro Tomáše-šprýmaře.
já myslel že je to trpaslík…
Přátelé, žádná šikana, pan učitel byl opravdu u našeho vyprávění, Tomáš se hihňal spolu s ostatními, byl to opravdu rozkošný prťavý blondatý rošťák, a jak jsem pochopila, do skříňky v šatně se tahle třída zavírá celá s oblibou, ovšem většině dětí ze skříněk čučí ruka či noha, kdežto Tomášovi ne, proto vyhrává!
Já to věděl! Cha-cháá!