Sen noci svatojánské
„Píši hru,“ zašeptal do tmy génius slov.
„Jaká bude?“ zeptala se tma hlasem mladíkovým.
„Plná elfů, kouzel,“ zasnil se autor.
Sametová čerň pohladila druha po tváři.
„Očaruje oči, srdce, duši.“
„Milenci budou tam?“
Tichem zazvonil polibek.
„Dva krásní chlapci.“
„Hra čarovná jako téhle letní noci sen.“
Ticho objalo horký vzdech.
Tak zvláštně něžné …
Děkuji, mělo by být.
*rozplynula se*