Starosti

Možná se jmenuje Láďa. Možná mu říkají úplně jinak. Potí se v ostravské tramvaji. Kožená taška ho řeže do špeku. Fasoval ji na koksovně. Už tam nepracuje. Taška je plná šustivých papírků a neotevřených nebo poloprázdných sáčků s bonbóny. První, druhý, třetí. Děti nemá. Cucá. Mlčí. Sto dvacet kilo starostí.

Počet komentářů: 5

  1. Láďo, to je tak krásný!

  2. Nádhera! Jen houšť!

  3. Taky pár podobnejch znám… ale takhle noblesně vo nich nikdo eště nepsal. Co já vím.

  4. Úžasné, připomíná mi to scény z filmu Nebe nad Berlínem. Kdo neznáte, velmi doporučuji.

  5. Bude další příběh?

Napadá vás vhodný komentář?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>