Hrozný pocit, jako by snad něco bylo za mnou. Otočím se, ale nic tam nevidím. Kdybych alespoň měl světlo, abych si mohl posvítit.

„Sáro, Sáro, slyšíš mě? Kde jsi?“

Konečně jsem přišel k louči.

Ach ne!

Sára je – mrtvá.

Zalitý potem se probouzím, je tma a nikdo nikde není.

Sáro?