Cit pro věc
„Selí!“ Hlaholil stánkař do tiché ulice.
„Říká se zelí!“
Přísná paní! Asi učitelka. Odpověděl obvyklým asijským usmíváním a vzápětí se mu podařilo prodat jí ručníky. Sajimavé, pomyslel si.
„Kafijó!“
„Říká se ‚kar-fi-ol‘!“ Policistka. Džíny. Cistapadeposím.
A-chá!
Vyčkal, až se ulice zaplní a zahulákal: „Ce-si Ce-chum hophophop!“
Domů šel v balíku.
Pěkný rébus.
Je to nesrozumitelné? Testoval jsem to na zkušebním čtenáři a prošlo to. Hm, smůla. Tak to se nepodařilo 🙁
Podařilo! Je to skvělé! Směju se, směju 🙂
VÝBORNÝ!! Moc mě to pobavilo, úplně to vidím. Prodavač je ale filuta a koumák!
včera jsme byli s přítelkyní na večeři
a co jste si dali?
šisetpet a šrnást!
CHA! Na okamžik jsem věřil, že „šisepět“ je něco jako šerbet!
Jestli jste, Lojzo, ty 3 řádky vymyslel sám, tak gratuluji, jste jeden z mála poznaných autorů anekdoty.