Podívala se k nebi. Z temnoty nad ní se jemně a zlehka, jako peříčka, snášely sněhové vločky. Jedna se jí zachytila na řasách. Lucie zvolna přivřela oči a sama pro sebe si tiše řekla „No to je výborný, rozpustí mi to řasenku a budu vypadat jak pitomej strašák…. Bílej xindl…“
alkohol (36) automobil (30) babička (29) bolest (26) cesta (61) doktor (33) děda (39) děti (78) hospoda (28) jídlo (42) konec (58) láska (46) muž (34) město (26) nebezpečí (29) noc (37) omyl (27) otec (28) oči (33) peníze (31) pes (28) práce (37) překvapení (63) rozhodnutí (33) rozhovor (59) setkání (29) strach (27) tma (27) tušení (37) voda (25) vzpomínka (33) záporná postava (35) řešení (25) žena (71) život (26)
Zveřejnit komentář