Nedávno jsem jel sám rychlíkem Intercity Jan Perner do Prahy. V chodbičce vagonu na nejistých nohách a s lahváčem v ruce povlával mladík, který udiveně volal naproti do neosvětleného kupé: „Jak můžeš tu knihu číst potmě?“ Zdušena vzdáleností ozvala se lakonická odpověď: „Klidně, ty vole, já už to jednou četl.“