Jeho systém zkoušení byl dokonalý. Do třídy vcházel nejenom se seznamem zkoušených, ale také se seznamem známek, které dostanou.
Takže po třech špatných odpovědích klidně mohlo zaznít: „Není to úplně správně, ale je vidět, že máte přehled. Dvě.“
Ale taky:
„Vždyť jsem napsal všechno!“
„Všechno, všechno, ale ta úprava! Čtyři.“
alkohol (36) automobil (30) babička (29) bolest (26) cesta (61) doktor (33) děda (39) děti (78) hospoda (28) jídlo (42) konec (58) láska (46) manžel (25) muž (34) město (26) nebezpečí (29) noc (37) omyl (27) otec (28) oči (33) peníze (31) pes (28) práce (37) překvapení (64) rozhodnutí (33) rozhovor (59) setkání (29) strach (27) tma (27) tušení (37) vzpomínka (33) záporná postava (35) řešení (25) žena (72) život (26)
Chodili jsme do stejné školy? 🙂
Já už věřím všemu. I zprávy v televizi sleduju.
🙂 jako bych slyšel profesora Karase na gymplu :
„tak sem pojď, Voráčku, já vím že nic neumíš, já Ti to chci jen dokázat“
„tak vidíš, že nic neumíš, Voráčku, a vzhledem k tomu, že u mne máš málo známek, Ti tu nedostatečnou píši dvakrát“