Prstom sa ma dotýkaš
Prechádzaš po perách
A ja ťa hryziem nežne do bruška prstu
Cítim Tvoje pohľady
Aj keď moje oči
Sú zavreté
Ťahám ťa za chĺpky
Jemne rozosiate na chrbte
Zaškrabnem nehtom
A prehnuté telo svedčí
Že si to pochopila
Splynieme v jedno
A dotyk sa rituálom stane
alkohol (36) automobil (30) babička (29) bolest (26) cesta (61) doktor (33) děda (39) děti (78) hospoda (28) jídlo (42) konec (58) láska (46) muž (34) město (26) nebezpečí (29) noc (37) omyl (27) otec (28) oči (33) peníze (31) pes (28) práce (37) překvapení (63) rozhodnutí (33) rozhovor (59) setkání (29) strach (27) tma (27) tušení (37) voda (25) vzpomínka (33) záporná postava (35) řešení (25) žena (71) život (26)
Zamiloval jsem se do slovenského slova „bruško“. Začíná „bru“ – zvukem, jaký vydá jablko, když se do něj proboří zuby – a pokračuje zcela překvapivým, útěšlivým „š“. A těch asociací, co vyvolává!
Připadá mi pikantní, že něco tak hlasitě smyslného se maskuje za střední rod – ani žena, ani muž.
(Mimochodem, tenhle komentář je taky na 50. Ale to je náhoda)