Jako kdysi
“Jsem jen tvůj, miláčku,” zašeptal.
Rozněžnila se.
“Jsem jen tvůj, miláčku.”
Stejná slova řekl už při jejich prvním setkání, a i po tolika společných letech mu to věřila.
“Jsem jen tvůj, miláčku.”
Když stejnou větu zopakoval posedmé, znervózněla a popadla telefon.
“Opravna robotů? Přijeďte, prosím. Manžel se mi asi zacyklil.”
🙂 hezké :-)) chtělo by to zvláštní kategorii – „je to ňáký rozbitý“ 🙂