Tma tvoří stěnu, strach má ledové ruce. A tvoje slova jsou jako maják.

„Drž se mě, bratříčku. Drž se, než to přijde.“

Cestičky v místech, kde se mě dotýkáš, hřejí.

„Zůstaň se mnou, bratříčku. Zůstaň, než to přijde.“

***

„Prosila bych dohola,“ pípne.
„Do pr-!“, už to přišlo,“ zaúpí její vši.