Smrt

Ticho, které ozvěnou se vrací jen v krajině pokrytě sněhem.
Bílá, tak hluboká, že i černá se v ní rozplyne.
Pohyb, co tepe ve své rychlosti nehybným klidem.
Zima, jež mě objímá vřelou láskou blízkého přítele.

Roztáhnu křídla a vzlétnu nad všechny mé iluze utkané z nesplněných snů a tužeb.