Vím, že je jí dobře (pro Pavlu)
Maminka se zhlédla v naší trampolíně. Jen byla chvilka, hup a už létala a hihňala se a ručičky natahovala k nebi. Létala čím dál výš; na přistání jsme časem museli čekat. Jednoho dne nepřistála. Ale nebojte se, je v pořádku. Jak to vím? Často na obloze vídám siluetu rozesmáté postavičky.
No, nevím… tu finální větu bych asi trochu poupravila… ale jinak dobrý.
Nevím, já už nemám odstup. Mě se to líbí, jak to je.
Taky se mi to líbí. Přijde mi, že ta poslední věta tomu dává pointu…:-)