Přeřeknutí
Řezník odložil maso a okamžik zvažoval jeho budoucí podobu. Pak nechal nůž prostupovat svazky svalů a vrstvami tuku a odhalovat divoké, temné, zneklidňující tvary. Nůž je oživoval, utišoval, uspořádával, dával jim rámec, smysl i poslání.
Vytvořil jeden plátek, pak druhý, zabalil je a podal zákaznici: „Budete si přát ještě někoho?“
Vydávám vypravěčský hard-core Příběhy na 50 slov. Starám se o stejnojmenný projekt a webové stránky. Občas píšu.
bůček – krmení – přání – tušení? toť art brut…
bůček – krmení – přání – tušení? toť art brut…
…toť poezie, které se tleská zbylou rukou…
… kdyby se vynechalo první slovo, nabyl by text nových, netušených podob. vztahy jsou téměř vždy brutální. i ty zdánlivě uhlazené.
Teda Anno! Brrr!
Jak já miluju ty nečekané konce 🙂
Tak to si tu užijete. Jen je třeba trochu se pohrabat v archivu.