Vynález
Stál v zapadajícím slunci, obklopený postavami se sinavě bílou kůží, posetou čerstvými rankami.
„Chlapi, na něj!“
* * *
(Tentýž den, ráno)
„Hele, mám vynález!“ Ledabyle přejel předloktí tenkým odštěpkem pazourku.
Přestala sbírat bobule. „Hmmm… Funguje to i na chlupy na tváři?“
„Jojojo!“, přisvědčil.
„A na zádech?“
„J-jjo.“
Do večera to věděly všechny.
Jasně! Velký Obrazoborec je zpět!
„Do večera to věděly všechny.“? – líp to říct nejde.
Autor si přečetl pochvalný komentář, zrudnul a sklopil oči. Oči mu padly na šálek čaje. Pocit studu a hřejivé sebelásky okamžitě zmizel. „Co to -?!“ Vzal foťák, vyfotil to a fotku dal na web – sem.
No vida, nejen všechny, i čajové lístky 🙂
Alternativní prehistorie, ovšem výsledek je stejný 🙂
Mňo, sice to s těmi hvězdičkami nevypadá špatně, ale podle Wordu to tak má 53 slov… 😉
Posupně: „Cha! Jojojo!“
Výhružně: „Já vám ty hvězdičky smažu, se mi zdá!“
Síla poslední věty je až zdrcující 🙂