Twitteropsaní, ukázka povídky 2
Slíbil jsem vám ukázky twitter-povídek. Mám tu další, nejprve si ale rychle zopakujme jak naše twitteropsaní bude probíhat:
Startujeme tento čtvrtek 21.6. v 10:00. První pasáž v jediném tweetu odvysílá spisovatel Jaroslav Rudiš. Vy pak budete mít 30 minut na to, abyste z Twitteru odvysílali pokračování označené slovem #připiš. Další třicet minut stráví porota hledáním toho nejlepšího pokračování. Pak zas vy, pak porota… Podrobně je to napsáno v článku Twitteropsaní s Jaroslavem Rudišem.
Teď si počtěte:
Můj dům je celý nesvůj. Rozlétávají se v něm dveře. Třesou se okna. Zní v něm vzdechy. Nechoďte sem! Můj dům má něco na srdci. Mizí v něm věci: potravinová fólie, oblíbené ponožky, účet za plyn. Zemřela tu žena. Bere si zpátky svůj prostor. Ta žena jsem já a ten dům je můj. Snažila jsem se vám to říct, jenže neposloucháte. Dívám, se jak vaše malá spí v postýlce. Myslíte, že je vaše. Myslíte, že ji znáte. Podívejte se zblízka. Podívejte se jí do očí. Že jste to nečekali? Jsou moudřejší, tmavší a starší, než by měly být. Stejně staré jako ten dům. Ta malá má něco na srdci. Přišla si zpátky pro svůj prostor.
Překlad opět poskytla brněnská překladatelka Sylva Ficová(zdroj), které vděčíme i za základní podnět k pořádání Twitteropsaní.
[box]Přečtěte si také předešlou ukázku a o kreativním využití Twitteru a ještě příběh na 50 od autora bestsellerů D. Pinka.[/box]
Nádhera!!!!!!
Mě se na tom hrozně líbí, že to má pointu, která působí docela promyšleně, ačkoliv nikdo ze spoluautorů nemohl tušit, jak to bude dál.