Twitteropsaní, ukázka povídky 3
Minulé dvě ukázky twitteropsaní se podařilo poskládat tak dobře, jakoby je napsal jediný autor. Na dnešní ukázce už je trochu znát, že je slepovaná. Pořád ale stojí za přečtení.
S tím ztuhlým širokým úsměvem na rtech oběť vypadala, jako by zemřela smíchy. Za jiných okolností by to, co před sebou viděl, bylo legrační. Jenže legrace už dávno skončila. Už viděl ty titulky: „Žádná švanda: Klaun zabiják udeřil znovu.“ Měl pocit, že tahle vražda je v něčem jiná. Jeho pozornost upoutalo něco mezi usmívajícími se rty: kousek papíru. Vzkaz, který tu nechal vrah. Dvě slova naškrábaná dětskou pastelkou: Za tebou! Otočil se a zíral do očí podlitých krví. „Ty?“ zakoktal. Nepřekvapilo mě to. Oči alkoholičky. Bujné rusé vlasy. Moje dcera. „Teď už jsi pyšnej, tati?“ Když máchla sekerou, svým způsobem jsem pyšný byl.
Začátek poskytl autor detektivních románů Simon Brett, anglický výsledek čte herec Bill Nighy:
Simon Brett first line read by Bill Nighy by talkingbookshelf
[box]Přečtěte si také předešlou ukázku a ještě tu, která vyšla před ní a navíc o kreativním využití Twitteru a ještě příběh na 50 od autora bestsellerů D. Pinka.[/box]
Zveřejnit komentář